Poté, co do zpět do škol zamířili žáci prvního stupně, od 8. června čeká návrat i na jejich starší spolužáky. I přesto že docházka nebude pro tyto žáky povinná, děti se většinou na návrat těší. Vždyť po dlouhých třech měsících dostanou opět příležitost se setkat se svými přáteli a obnovit své sociální vazby.
Přítomnost žáků ve škole však sebou přináší i mnoho organizačních potíží. Žáci budou muset být ve skupinkách po maximálně 15 dětech, budou muset mít každé svou lavici, častěji si umývat a desinfikovat ruce a nechodit k sobě příliš blízko. Samozřejmě vyvstává také otázka, zdali by děti měly po celou dobu vyučování nosit roušku, což není příliš pohodlné ani zdravé. Mnoho rodičů proto přemýšlí, zdali své děti do školy poslat. Návrat bude samozřejmě dobrovolný. Pokud rodiče nechtějí vystavit své dítě nepohodlí či riziku nákazy, mohou jej nadále nechat doma a čerpat ošetřované.
Návrat do školních lavic však pro většinu dětí z druhého stupně pravděpodobně nebude nijak náročný. Výuka bude většinou spočívat v „třídnických hodinách“ a konzultacích. Vždyť školní rok již stejně pomalu končí a většina pedagogů má známky již uzavřené. Cílem návratu je tak hlavně obnovení sociálních vztahů mezi žáky, které byly na 3 měsíce prakticky přerušeny. Přestože mnozí z žáků spolu nadále komunikovali elektronickou formou a účastnili se distanční výuky, ukazuje se, že potřeba sociálního kontaktu mezi dětmi přece jen stále nevymizela.
Návrat do školy však nemusí vždy proběhnout podle představ dětí. Jelikož mají školy často omezené kapacity, mohou děti v některých případech skončit ve skupinách s jinými dětmi a jinými učiteli, než na jaké byly zvyklé. Jako rodiče bychom tedy měli s dětmi promluvit a seznámit je se všemi komplikacemi, které jim návrat do školních lavic může přinést.
