Před několika týdny se náš svět radikálně změnil. Koronavirová pandemie nám ukazuje, že nic nemáme jisté a velká změna do našich životů může přijít ze dne na den, kdy na to nejsme vůbec připraveni. Velkým šokem bylo pro značnou část společnosti také uzavření škol na dobu neurčitou. Najednou se začaly věci dávat do pohybu a začalo se ukazovat, jak na tom naše školství, každá škola a každý učitel je. Víc si všichni začali uvědomovat, co je třeba aktuálně řešit, změnit, co účastníci vzdělávacího procesu potřebují.
Přechod všech škol k výuce na dálku
Největší změna se týkala rychlé proměny způsobu práce na výuku na dálku s podporou digitálních technologií. To, čemu se řada učitelů dlouho bránila, bylo zavedeno (v různé kvalitě) během pár dní. Proběhl už průzkum České školní inspekce na 3777 základních a 1084 středních školách, přičemž se zjistilo, že „Zapojení všech žáků do vzdělávání na dálku nebylo a nadále není samozřejmostí. Během vzdělávání na dálku aktivně komunikují s učiteli všichni nebo téměř všichni žáci na čtyřech pětinách škol (první stupeň a SŠ).“ Z uvedeného průzkumu i jiných zdrojů se ukazuje, že horší situace je na druhém stupni. Děti na klasických školách jsou často málo motivované, vázne komunikace školy s rodiči a naopak, v některých rodinách není dostatečné připojení k internetu nebo počet potřebných zařízení vzhledem k počtu dětí (všechny žáky s připojením k internetu nemá ani třetina ZŠ).
Zjistilo se, že školy (nebo jednotliví učitelé), které již dříve nějakou formu online komunikace využívaly, měly nastaveny aplikace pro týmovou spolupráci online, konferenční hovory, výukové prostředí atd., mohly s výukou na dálku začít hned, jiné teprve hledaly v nepřeberném množství nabízených možností, než online výuku mohly spustit. Teď ministerstvo a ředitelé škol řeší také přiměřené a kreativní zadávání úloh, hodnocení a smysluplnost mnoha věcí.
Požadavky veřejnosti na změny
Klíčovou dovedností se v dnešní době stává, jak se naučit zvládat změny. Zatímco školství je poněkud těžkopádné, některé skupiny veřejnosti, a hlavně rodičů, vidí v současné krizi šanci na razantní změnu vzdělávání. V některých rodinách zjistili, že se jim vlastně ulevilo, když děti nemusejí do školy chodit, protože tam nejsou naplňovány jejich potřeby: přirozená zvídavost, vlastní názor, ale i bezpečí. Volají po větší možnosti volby školy postavené na vnitřní motivaci, tvořivosti, podpoře talentů. Chtějí, aby zde byla rozmanitější nabídka vzdělávání – školy, vzdělávací centra, distanční i kombinované studium a další formy výuky od základního až po vysokoškolské vzdělávání. Možnost vytváření různorodých vzdělávacích příležitostí, vlastních vzdělávacích programů a potřeba sociálně vzdělávacích služeb pro znevýhodněné děti jsou další z požadavků, které jsou teď předkládány k veřejné diskuzi.
Co můžete udělat pro sebe a své děti hned teď?
Cvičte si spolu přístup ke změnám. Určitě se během posledních týdnů ve vašem životě něco změnilo. Povídejte si o tom, co vám ta změna přinesla. Co je na ní dobrého? Je třeba překonat strach ze změn a najít k nim pozitivní vztah.
